7. měsíc Toto letí. 7. měsíc je za námi a Viviana zase o něco víc řádí a zlobí. Vlastně ne, dokáže si hrát sama. I když se minulý měsíc zdálo, že bude vyžadovat naši pozornost, nebyla to tak docela pravda. Dopoledne si chce hrát tak 45 až 60 minut s někým (většinou je po ruce mamka). Pak jde chrnět, po budíčku si dokáže hrát sama až do odpoledne, kdy s hraním přijde na řadu taťka. Broučinka dostala také nový kočárek. Už na to aby v něm mohla sedět. Moc se jí pohled na svět z jiného úhlu líbil. Žasne pokaždé, když potkáme nějakého dalšího prcka. začne se smát jako sluníčko a natahovat se k němu (ní). Tiše doufáme, že bude takhle společenská i nadále. Minulý měsíc jsem psala o tom jak už prcek daleko doleze. Oproti tomu, jak je tomu teď, byla opravdu nepohyblivá. Pozoruje lidi a jakmile z obýváku odchází poslední člověk, je prckovou oblíbenou zábavou lozit v jeho patách. Nezavřít dveře je v současnosti velký prohřešek. Není radno se prohřešit, protože najít pak prcka je docela veselý problém. Lezení je už pro Vivi hračka, začalo stání a postavování se. Stát a něčeho se držet je na 5 minut v pohodě pak se začne klepat jako ratlík a je lepší ji položit protože pak kníká jako výše zmíněný psík. Postavování se na čtyři, pokud je před ní nějaká nízká překážka není problém se o ni opřít rukama a postavit se. Tento měsíc stál opravdu za to, jen tiše tušíme co bude následovat.
Fotky |
