Naše holčička pase koníčky a má snahu se posouvat. Zatím se dokáže odstrkovat rukama, takže spíš couvá. Leze po obýváku jako rak. Jeden všední den jsem ji nechala ležet na koberci na dece. Šla jsem se vysprchovat, po 10 minutách byla Vivian fuč. Po překování prvního šoku jsem dcerku našla pod 30 cm nízkým stolkem sladce spící. Od té doby se nesprchuji když je Vivi vzhůru.

     Nezbytná potřeba Vivianina uspávacího procesu je i totální obležení. Náš brouček usíná každovečerně zavalena 2 peřinami a polštáři, tak aby se nemohla ani hnout a odkopat. Pokud neni Vivi zavalena neusne.

    V minulém měsíci si chrastítek jenom všimala, teď když je dostane do ručičky s nimi cíleně mlátí a pokud je vidí snaží se na ně dosáhnout. Když se jí to nedaří (jako, že ne - protože se od nich spíše vzdaluje) zrudne a začne ječet.

     Největší radost nám náš brouček udělal tím, že se ohlíží za podněty - zvuky a pohyby. Nemluvě o jakémkoliv zdroji světla. Ten ji dokáže přímo zhypnotizovat.

     Viviana na sebe prozradila i další věc, kde je lochtivá. Zlochtat ji není problém, stačí jen zafunět jí po žebrech a za krkem. Rozesměje ji to a pak září jako sluníčko.