Historie Esperantské kroužku Dr.Hradila

Historie esperantského kroužku v Mnichově Hradišti a v Mladé Boleslavi

Bohužel nikdy nebyla vedena kronika klubu. Podle posledních dosud žijících pamětníků a příznivců esperanta byl klub založen v krizových letech pravděpodobně v zimě 1929-30 nebo 1930-31. Tenkrát se v několika městech na okrese uskutečnily jazykové kurzy, které tenkrát vedl Ital „Faši“ (podle výslovnosti pamětníků), absolvent „Esperantského institutu“. (Podle „Enciklopedio de Esperanto“ byl tento institut založen až v roce 1930). V té době působilo v Evropě asi 200 diplomovaných učitelů, absolventů kursů Andreo Cseha v Nizozemsku a zejména v zimě pobývali ve městech v různých zemích a vyučovali esperanto. V „Enciklopedio de Esperanto“ je zmiňováno jméno Facci (vyslovuje se Faki) – hlavní spolupracovník „Enciklopedio“. Ale v našem případě je možno pochybovat, že se jedná o stejnou osobu.
Další vývoj klubu není nikde dokumentován. Jména zakladatelů nejsou známa, ani kdo klub vedl. V paměti je esperantista pan Stanislav Malý nar. 29.5.1888 v Buštěhradu, vedoucí Sokola, který zemřel 22.3.1942 v koncentračním táboře Osvětim, a pan Blažek, incipient u Dr. Herolda. Klub se pravděpodobně scházel až do začátku druhé světové války.
V roce 1973 se klub opět s obtížemi obnovil po mém návratu z Českého Dubu, a pokračovalo vydávání časopisu „Verda familio“ (Zelená rodina), určeného pro žáky korespondenčních kurzů, kterých jsem měl celkem 450. Do čela klubu byl postaven obětavý pan Josef Knébl, který vlastnil zděnou chatu na samotě na Horce u Mnichova Hradiště a bydlil v Mladé Boleslavi. Já jsem byl místopředsedou klubu a staral jsem se o členy a redakci „Verda Familio“. Počet výtisků dosáhl okolo roku 1983 množství 1200 kusů! Současně jsem vedl lékařskou sekci ĈEA (Českého esperantského svazu).
Dalším aktivistou byl pan Karel Blažek, pokladník klubu. Aktivní byla paní Ludmila Prokopová, která již bohužel zemřela. Pan Knébl byl straník a proto nás mohl reprezentovat při okresních kádrových jednáních. Určoval taktiku k přežití klubu. Během našich každotýdenních schůzek jsme mohli mezi sebou otevřeně a beze strachu probírat současné poměry.
Úspěchem klubu bylo pořádání sedmi po sobě následujících „paroligaj seminarioj“ – jazykových seminářů v letech 1981-88. Semináře byly určeny zejména pro frekventanty korespondenčních kurzů a byly velmi oblíbené.
Asi od roku 1985 jsem vedl klub já. Po roce 1991 již nebyla „Verda familio“ vydávána. Zájem mládeže se zaměřil na angličtinu a já osobně jsem byl příliš zaměstnán svou profesí a prací na medicínském esperantském slovníku. Aktivitu převzalo několik esperantistů z Mladé Boleslavi v roce 2000, kam se i přesunulo centrum esperanta v okrese Mladá Boleslav.
Stojí za zmínku, že v poválečné době první republiky se esperantisté v Mladé Boleslavi scházeli v hotelu Věnec na Starém Městě. Klub zde vedl dlouhá léta pan MUDr. Marek (nar. 1896 v Pelhřimově), který byl vězněn v nacistickém koncentračním táboře a zahynul 1943 ve vězeňské nemocnici u Berlína. MUDr. František Vaněk, který se narodil 28.3.1884 v Třeboni a zemřel v Praze 6.1.1957 se podílel na činnosti klubu (otec známé televizní moderátorky Sylvy Daníčkové). Po druhé světové válce byl významným členem boleslavského klubu pan Karel Šolc, který ale bohužel zemřel brzo, v padesáti šesti letech, po svém druhém sňatku a odchodu do Nové Paky. Profesor Josef Kožený (16.4.1904-2.3.1960), učitel českého jazyka na Průmyslové škole v Ml.Boleslavi přispěl svými překlady do Československé antologie (Jan Karafiát a Jiří Wolker). V roce 1938 tvořil se Stanislavem Kamarýtem a T. Pumprem zkušební komisi, která pokračovala ve své činnosti i po 2. světové válce. V roce 1952 obětavě vydal obsáhlou, cyklostylovanou, vázanou gramatiku Gramatiko de Esperanto, která v českém prostředí hrála důležitou úlohu. Ve stejném roce byla organizace likvidována, ale Koženému se ještě podařilo zhodnotit dosavadní práci esperantistů.

Ale ŽIJEME DÁL,

díky paní Jindřišce Drahotové a jejím pomocníkům panu Miroslavu Vaňkovi, paní Miroslavé Ascherové, Pavlu Bromovi, paní Miladě Kolářové, kteří jsou schopni používat počítačové metody pro naši činnost. Spojený klub Mnichovo Hradiště + Mladá Boleslav byl obnoven v prosinci 2000 v rámci Českého esperantského svazu ve spolupráci se Svazem zdravotně postižených esperantistů se sídlem v Pardubicích.

Prosinec 2000.
MUDr. Josef Hradil

 

V esperantském kapesním kalendáři z roku 1948, který byl vydán esperantským klubem v Hradci Králové jsem nalezla v kapitole „Seznam esperantských obchodníků“ následující jména podnikatelů z Mladé Boleslavi: Karlo Vrba kvalitní látky, Josef Roček – deštníky, hole, dýmky, L. Beránek – hodiny, putovní poháry a podobné zboží, Václav Šebl – rádiové aparáty a elektrotechnické zboží, František Staněk – drogerie „Dobrá rada“.
Je mnoho nejasných období v činností obou klubů, které by se ještě možná daly dohledat, přestože hnutí bylo rozprášeno za války a pak znovu po únoru 1948.

Červenec 2005
J.Drahotová
Příspěvek byl publikován v rubrice Historie / Historio. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>