Zakladatel české Wikipedie


Miroslav Malovec (*1953). Zaměstnáním prodavač elektrosoučástek, ale také přední český esperantista, překladatel do esperanta, autor nebo spoluautor několika esperantských publikací a učebnic. Redaktor časopisu Starto. V roce 2002 založil českou Wikipedii.

V roce 2002 i anglické Wikipedii bylo jen zhruba 20 měsíců. Jak jste se k ní tehdy vůbec dostal?

K Wikipedii jsem se dostal přes esperanto. Již na jaře 2000 jsem napsal do našeho svazového věstníku Starto, že potřebujeme v esperantu všeobecnou encyklopedii, protože lidem cizí jazyky více slouží jako zdroj informací než ke komunikaci při setkání s cizinci. Když se pak v březnu 2002 v časopise našeho rotterdamského ústředí Esperanto objevilo, že americký student Chuck Smith založil esperantskou verzi internetové encyklopedie, bylo to poprvé, co jsem o Wikipedii slyšel. Zajásal jsem, že jsem našel spřízněnou duši, a hned jsem se zaregistroval.

Jak vzpomínáte na své rozhodnutí založit českou Wikipedii?

V listopadu téhož roku jsme měli v Dobřichovicích u Prahy seminář o odborných aplikacích esperanta a na něm jsem se seznámil s Chuckem Smithem, který přijel o Wikipedii přednášet. Za týden jel do Budapešti, cestou se zastavil u mě doma a zeptal se, proč nezaložím českou Wikipedii. Protože to neumím, odpověděl jsem. Stáhl z internetu nějaký text v TXT, dal mi ho na plochu a řekl, že co je anglické, mám nechat, to jsou pokyny pro stroj, ale esperanto v uvozovkách mám přeložit do češtiny, to jsou instrukce pro lidi. Asi dva týdny jsem překládal, nakonec jsem výsledek poslal Brionu Vibberovi, který mi za dva dny oznámil, že česká Wikipedie už funguje. Stihli jsme to těsně před koncem roku 2002. Zjistil jsem ale, že tam mám překlepy, chyby či špatně pochopené překlady a žádal jsem opravy. Dal mi přístupová hesla, abych vše opravil sám, a tak jsem se stal správem. Pak se tam začali hlásit lidi, tak jsem je nechal a věnoval se esperantské verzi.

Co jste očekával od založení Wikipedie?

U esperantské verze jsem očekával vytvoření informačního systému, který by umožnil esperantu plnit jeden z hlavních úkolů mezinárodního jazyka, totiž poskytování informací o všem možném. Chtěl jsem také představit světu českou kulturu mnohem podrobněji než je obvyklé v papírových encyklopediích, a předpokládal jsem, že ostatní esperantisté představí podobně tu svou. Např. největší světoví malíři jsou už okoukaní, zajímali by mě i malíři dánští, maďarští, finští, islandští a další. I mezi nimi se najdou tvůrci originální jako náš Lada nebo Zrzavý. V neposlední řadě jsem chtěl podrobně zachytit dějiny esperanta. Na žádost Chucka Smithe jsem přepsal 2600 článků Encyklopedie esperanta z roku 1935, mnohé byly okamžitě doplňovány a aktualizovány dalšími wikipedisty. Přibývaly také články zachycující posledních 75 let. U české verze to bylo jiné. V první chvíli jsem chtěl vyhovět Chuckovi a také jsem si přál, aby česká verze mezi ostatními jazyky nechyběla. Samozřejmě se mi líbila i představa, že česká verze bude vděčit za svůj vznik esperantistům. Plánoval jsem, že v ní napíšu o interlingvistických tématech, ale jiné náměty nechám ostatním Čechům. Předpokládal jsem, že se vytvoří internetová verze našich papírových encyklopedií. Hlavně se tam dostanou aktuality, protože trvá dlouho, než se nová informace dostane do tisku, jestli vůbec. Wikipedie reaguje ihned, až to skoro děsí, např. při úmrtí slavných lidí. Můžete tam také dát spoustu věcí, které by autoři klasické encyklopedie odmítli zařadit pro nedostatek místa. Nebo o někom napsali dvě věty, protože jim připadal málo významný, ale ve Wikipedii o něm můžete napsat podrobnou informaci. Můžete tam dát mladé umělce, sportovce, vědce a politiky, kteří se do těch papírových dostanou až za několik let. Ale i starší, kteří by tam už dávno měli být, jenže autoři papírových encyklopedií o nich nevědí. Např. vídeňský profesor Eugen Wüster, zakladatel technické normalizace a terminologie, v žádné české encyklopedii není. Myslím, že každý, kdo s nějakou papírovou encyklopedií pracuje, ji má plnou vepsaných poznámek, vlepených ústřižků z novin apod. Wikipedie nám umožňuje, abychom se o tyto doplňky navzájem podělili.

Mnohem víc práce jste udělal na Wikipedii v esperantu, kam přispíváte dodnes. Líbí se vám tam víc?

Kdyby každý esperantský wikipedista utekl ke své národní verzi, tak by ta esperantská osiřela. Proto národní Wikipedie přenecháváme krajanům neesperantistům a sami se věnujeme esperantské jako společnému mezinárodnímu výtvoru, navíc prvnímu toho druhu v historii esperanta. Do české občas přispívám s esperantskými náměty, ale např. o českých umělcích nebo památkách píšu raději do esperantské verze a propaguju tak českou kulturu ve světě. Kromě toho nechceme zapomenout na lidi, kteří pro esperanto pracovali před námi, proto zpracováváme i historii hnutí. Wikipedia je ale jen jedna z mnoha mých aktivit. Přispívám i do Encyklopedie města Brna a do Autorit Národní knihovny. Do biologické knihovny BioLib jsem doplnil na 11 tisíc esperantských názvů zvířat a rostlin, několika digitalizovanými knihami jsem přispěl i do projektu Gutenberg. Zpracovávám rukopisy dávno zesnulých esperantistů, rediguji svazový věstník, překládal jsem texty pro Muzeum esperanta ve Svitavách apod. Skáču z jedné věci na druhou, když se prostě objeví potřeba něco zpracovat.

Jak hodnotíte současný stav Wikipedie? Používáte ji také někdy sám jako čtenář?

Samozřejmě, pokud potřebuji nějakou informaci encyklopedického charakteru, zkouším různé jazykové verze Wikipedie. Často mi pomáhá jako terminologická pomůcka, když potřebuji vědět, jak se něco řekne v různých jazycích. Ve všech verzích narážím na články zpracované vzorně i na články, kde je informací minimum. Nakonec je možné i z Wikipedie udělat knihu, již jsem viděl německou Wikipedii v knižním vydání. Myslím ale, že česká verze ještě k tomu zralá není, ale moc jí už nechybí.

Kdo navštíví Vaši internetovou stránku, ani se nedozví, že jste založil českou Wikipedii. Nejste na to hrdý?

Nerad bych vypadal jako náfuka, proto dávám přednost tomu, když se říká, že ji založili esperantisté, ne já osobně. Ostatně ji skutečně vytvořili Chuck Smith a Brion Vibber, já byl jen první, koho požádali o překlad příkazů do češtiny. A to tak velký výkon nebyl. V tomto smyslu možná svou stránku předělám.

Zakladatel Wikipedie Jimmy Wales je v současnosti jednou z velkých postav Internetu. To se o vás říct nemůže. Nemrzí Vás to?

Ne, můj překlad nedlouhého textu se nedá srovnat s vytvořením myšlenky, odpovídajícího programu, umístěním na internetu a propagací celé akce. Jimmy Wales si svůj vliv zaslouží, pokud ho ovšem opravdu má. V poslední době byl vystaven na Wikipedii v roli prosebníka, který potřásá pokladničkou, nevím, zda je to ta správná sláva a správný vliv.

Co byste popřál Wikipedii, a to nejen té české, do dalších deseti let?

Věřím, že encyklopedie, slovníky a podobné věci vzdělávacího charakteru zůstanou na internetu „na věčné časy“ a každá další generace je bude zdokonalovat a propracovávat. Bylo by nesmyslné již provedenou práci smazat a začít od začátku. Doufám, že „profíci“ přestanou Wikipedii kritizovat a přiloží ruku k dílu tím, že chyby sami opraví. V klasických encyklopediích je také chyb jako maku, protože nikdo nemůže znát vše zpaměti, i profesionál opisuje informace ze starších zdrojů včetně chyb. Nikde se však nedají chyby tak snadno opravit jako v otevřeném systému Wikipedie. Když najdete chybu v papírové encyklopedii, opravíte si ji perem ve svém exempláři, ale autoři se o tom nedozvědí a v dalším vydání chybu zopakují. Ve Wikipedii napíšete komentář, proč si myslíte, že je v textu chyba, a po proběhlé diskuzi bude opravena během několika dní nebo tam zůstane upozornění, že existují dva zdroje s rozdílnými údaji. Tak se může Wikipedie svou spolehlivostí blížit profesionálním encyklopediím a zároveň si udržet lidový charakter. Díky tomu, že do ní může přispívat kdokoliv na internetu, shromažďuje obrovské množství informací, které jinde nenajdeme. Stává se kolektivním dílem celého lidstva a předpokládám, že to tak zůstane po celou dobu, co bude existovat lidská civilizace. Přidají se další a další jazyky, například africké a indiánské, což přinese obohacení i o kultury a reálie, které jsou v dnešních encyklopediích podchyceny jen okrajově. Doufám také, že toto desetiletí se stane deseletím virtuálních knihoven, které zatím hledají svou formu (Gutenberg, Europeana apod.), ale jednou se stanou alternativou národních a vědeckých knihoven, kde najdeme beletrii, odbornou literaturu, turistické informace, fotky, zvukové záznamy, videa a filmy a samozřejmě také encyklopedie. Přeji tedy Wikipedii, aby si v tomto virtuálním vzdělávacím světě udržela svou mimořádnou pozici.

Děkujeme za rozhovor.

zdroj: www.wikimedia.cz/docs/wikimedium/leden2011preview.pdf

Příspěvek byl publikován v rubrice Články / Artikoloj. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>